Konec EET, daňová brzda či rozvoj železnic. Plán je dobrý, ale není jasné, kde chce nová vláda vzít peníze

 Zprávy 
08. listopadu 2021 15:01 / Marie Popelková
  30
📷
1 fotografie v galerii
Pětikoalice v čele s Petrem Fialou představila své priority Se souhlasem ODS
Předsedové ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů podepsali koaliční smlouvu. V ní strany rozvedly, čeho chtějí dosáhnout v příštích čtyřech letech. Slibují výstavbu vysokorychlostních tratí, daňovou brzdu nebo vznik nových národních parků. Podle ekonomů nejsou stanovené cíle špatné, ale politici zapomněli vysvětlit, kde na to vezmou peníze.

Koaliční smlouva a vládní programové prohlášení vznikající Fialovy garnitury se v ekonomických bodech vydává často správným směrem, ale krokem méně jistým, než jaký by ideálně měl být, domnívá se ekonom Lukáš Kovanda. Řada ekonomicky přínosných cílů je podle něj formulována až příliš vágně, ba mlhavě, což otevírá prostor spekulaci, do jaké míry na nich bude nová vláda trvat, nesleví z nich a nesejde z cesty nastoupené správným směrem.

Příkladem vágně formulovaného, na první pohled rozumného cíle, je pravidlo daňové brzdy. To by stanovovalo strop daňovému zatížení. Jakmile by složená daňová kvóta, počítaná pro každý rok na základě vyhlíženého celkového daňového zatížení v poměru k HDP, dosáhla úrovně brzdy, vláda by dále nemohla celkovou daňovou zátěž navyšovat. Daňová brzda je tak v principu obdobou brzdy dluhové, což je legislativa, která vládě znemožňuje navyšovat veřejné výdaje po dosažení stanované úrovně veřejného zadlužení k HDP.

"Problémem dluhové brzy je to, že nemá podobu ústavního zákona, takže celkem snadno lze hranici dluhové brzdy posunout nahoru, ze stávající úrovně 55 procent HDP. Obdobným neduhem by zřejmě trpěla také legislativa týkající se navrhované daňové brzdy. Jejím problémem je navíc to, že vznikající vláda zatím ani nestanovila konkrétní její číselné vyjádření. Bez něho ovšem postrádá podstatnou část své smysluplnosti," upřesnil Kovanda.

Přínosná bude také valorizace daňové slevy na poplatníka, kterou vznikající vláda rovněž zamýšlí, je přesvědčený Kovanda. Podle předem daného vzorečku by se tak nejspíše každoročně upravovala úroveň slevy, jako je tomu v případě valorizace důchodů. To by do daňového systému ČR vneslo dodatečnou předvídatelnost a politikům tak omezilo možnost „handlování“ v rámci daňových úprav. Na základě jakých proměnných konkrétně by se měla sleva valorizovat, ale zatím vznikající vláda nespecifikuje.

"Přínosné jsou v programu nové vlády také trvalé zrušení EET, které zbytečně zatěžuje podnikatele a vůbec ekonomicky činorodé lidi, a plán snížení zaměstnavatelských odvodů na sociálním pojištění. Jejich stávající úroveň je dlouhodobě zásadní slabinou tuzemského daňového systému a brzdou celkového ekonomického rozvoje. Fialova vláda se ovšem stále přes řadu správných úmyslů nevěnuje v dostatečné míře tomu, „kde na to vše vezme“, aniž by výrazněji zvyšovala daně. To je zásadní otázka. V jejímž zodpovídání není nastupující garnitura jen vágní, je více než to: je ještě mnohem mlhavější," doplnil Kovanda.

Koalice se chce zaměřit také na výstavbu vysokorychlostních železniční tratí, ale i na dálnice. Za prioritu považuje dostavbu dálnice D1, která stále není hotová na Přerovsku, D35, která spolu s D11 vytvoří druhé dálniční spojení Prahy s Moravou, a Pražského okruhu. Součástí koaliční smlouvy je i příslib zvýšení povolené rychlosti na některých dálničních úsecích na 150 kilometrů za hodinu.

Nákladní doprava by se měla zčásti přesunout ze silnic na koleje. Veřejnou dopravu chce koalice propagovat rozšířením jednotné jízdenky, která funguje na železnici, aby platila i v autobusech a MHD. Co se týká snahy nové vlády o rozvoj vysokorychlostních tratí, jde podle ekonomů opět o dobrý plán, i zde však vidí jedno velké ale. "Vznikající vláda si klade až příliš ambiciózní cíle, vzhledem k tomu, že má k dispozici maximálně „jen“ čtyřleté funkční období. Realizace projektů vysokorychlostních železnic se rozvrhují na mnohem delší dobu. Navíc je otázkou, zda bude Fialova vláda s to rychle překonat legislativní, administrativní a jiné překážky v rozvoji vysokorychlostních tratí, na nichž si „vylámaly zuby“ vlády předchozí. Vždyť o rozvoji sítě vysokorychlostních železnic se hovoří od 90. let," dodal Kovanda. Nelze také očekávat, že v řádu jednotek let se podaří díky výstavbě vysokorychlostních tratí uvolnit kapacitu koridorů natolik, aby mohly být využity pro navýšení objemu nákladní železniční přepravy. Přesně to ovšem vláda slibuje. 

Kovanda také upozornil na to, že oč silněji nastupující vláda akcentuje záměr rozvoje železniční dopravy, o to slabší relativní důraz – hlavně v porovnání s vládou končící – klade na rozvoj dopravy silniční. "Samozřejmě ji zmiňuje, ovšem nikterak nevysvítá záměr její jakkoli zásadnější prioritizace. Fialova vláda se zatím nezavazuje k žádné cifře plánovaných kilometrů nově postavených dálnic, což může být prozíravé," uzavřel ekonom.

Zdroj: lukaskovanda.cz, ČT24.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Herec Igor Chmela promluvil o tajemství slavné Partičky, Alzheimerově chorobě i práci pečovatele

Styl

Přesolené jídlo nemusí letět hned do koše. Chuť můžete spravit dalšími přísadami

Tech

NASA představila technologii pro vertikální pěstování potravin

Zavřít reklamu