Vláda se rozhodla navýšit minimální mzdu. Je to hra s ohněm, varují odborníci

 Zprávy 
22. listopadu 2018 04:03 / Marie Popelková
  2   4
📷
Další 1 fotografie v galerii
Lidem se musí vyplatit pracovat, říká ministryně práce Shutterstock
Vláda rozhodla, že minimální mzda vzroste od ledna o 1 150 korun na 13 350 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) pak na Twitteru napsala, že si přeje, aby se v roce 2021, kdy vyprší současnému kabinetu mandát, mzda přiblížila 16 tisícům korun. Podle českého ekonoma Lukáše Kovandy si ale politici hrají doslova s ohněm.
Nejnovější

Chaos kolem brexitu a irský bolehlav

Pracovat se musí lidem vyplatit, prohlásila ministryně práce a sociálních věcí. "Není možné, aby lidé, kteří chodí do zaměstnání, měli existenční problémy a museli brát sociální dávky. Ekonomika je ve velmi dobré kondici, česká produktivita práce dosahuje na 70 % té německé, ale naši zaměstnanci vydělávají jen přibližně 30 % německých mezd,“ řekla Maláčová.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale před jednáním kabinetu upozornila na náklady, které navyšování znamená pro podnikatele. Avizovala, že se při hlasování zdrží. S navyšováním minimální mzdy nesouhlasí podnikatelé, naopak odbory ho podporují.

Za minimální mzdu pracují v současné době asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 tisíc lidí. Naposledy rostla letos v lednu o 1 200 korun na 12 200 korun. Jenže ačkoliv se informace o navýšení minimální mzdy může jevit jako dobrá zpráva, ekonomové bijí na poplach. "Růst minimální mzdy je historicky bezprecedentní, politici si hrají s ohněm a firmy mají nejnižší ziskovost od roku 1999," podotkl ekonom Lukáš Kovanda.

Minimální mzda příští rok vzroste na 13 350 korun ze současné úrovně 12 200. Vyjdeme-li podle Kovandy z průměrné hodnoty odhadů analytiků pro růst průměrné mzdy, jak ji zveřejňuje ČNB, tedy z předpokladu nominálního růstu průměrné mzdy letos o 8,3 a příští rok o 6,4 procenta, znamená to, že minimální mzda dosáhne v roce 2019 celkem 39,3 procenta mzdy průměrné. Letos by měla činit 38,2 procenta mzdy průměrné.

Údaj očekávaný v příštím roce bude druhý nejvyšší v historii ČR. Dosud nejvyššího podílu na průměrné mzdy dosahovala minimální mzda v roce 2006, a to 39,7 procenta. "V té době ovšem ještě neexistoval institut zaručené mzdy, která se od té minimální odvíjí. Ten vstoupil v platnost začátkem roku 2007. To tedy v souhrnu znamená, že ještě nikdy v historii ČR nevyvíjeli politici tak silný a zároveň široký ,tlak zespodu´ na růst celkové mzdové úrovně v ČR," poznamenal Kovanda.

Kovanda poukázal i na to, že rapidní růst mzdové úrovně v ČR, stimulovaný v bezpříkladné míře politiky, se už promítá do nižší ziskovosti tuzemské podnikové sféry. "Míra zisku tuzemských firem nefinančního charakteru vykazuje v letošním roce nejnižší úroveň minimálně od roku 1999. Vyplývá to ze sektorových účtů Českého statistického úřadu, který nejnověji publikoval tyto účty za druhé letošní čtvrtletí," upřesnil Kovanda.

Míra zisku tuzemské podnikové sféry dosáhla úrovně 47,3 procenta. V prvním čtvrtletí to přitom bylo rovných 47 procent. Je to poprvé minimálně od roku 1999 kdy se dvě čtvrtletí po sobě pohybuje míra zisku pod úrovní 48 procent. Srovnatelně nízkou úroveň jako letos vykázala míra zisku naposledy v prvním čtvrtletí roku 1999, kdy činila 47,15 procenta. Od té doby byla vždy vyšší, dokonce i v době, kdy se česká ekonomika potýkala s důsledky světové finanční krize.

Ziskovost výrobního procesu v České republice tedy v tomto století nebyla dosud nikdy tak nízká jako letos. "Klíčovým důvodem je právě růst mzdových nákladů. Růst mezd v letošním roce dosáhne zmíněné nominální úrovně 8,3 procenta a je už ze střednědobého hlediska neudržitelný," konstatoval ekonom.

Je sice podle něj pravda, že míra zisku v ČR zůstává znatelně nad průměrem Evropské unie, který v letošním prvním kvartále činil zhruba čtyřicet procent. Je však třeba přihlédnout k tomu, že tuzemské podniky také dlouhodobě v porovnání s průměrem EU vykazují znatelně vyšší míru investic. Míra investic činila letos ve druhém čtvrtletí 28,2 procenta. V EU dosahovala v prvním kvartále 2018 v průměru úrovně 22,5 procenta.

Důvodem těchto výsledků je struktura české ekonomiky. Její silná orientace na průmyslovou výrobu, prakticky nejvyšší v EU, nutí firmy více investovat do modernizace výrobních linek a produkčních procesů a kapacit. Firmy a podniky těch ekonomik, které jsou založeny více na službách, mohou rozdělovat větší část svého zisku na mzdy zaměstnanců, neboť nemusí tolik investovat "do železa", tedy právě do modernizace výroby. "Vyšší než průměrná míra zisku je tedy v ČR v kontextu EU do značné míry objektivní nutností, aby se tu firmám při dané struktuře ekonomiky výroba vůbec mohla vyplatit. Současný – politiky bezprecedentně stimulovaný – růst platů a mezd a právě také minimální mzdy je nebezpečnou ,hrou s ohněm´," dodal Kovanda.

📷
1
fotografie
Komentáře
Reklama
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Kde a s kým zažívá Aňa Geislerová intenzivní štěstí?

Styl

Jaké tajemství během natáčení skrývala krásná princezna Lada?

Dům a zahrada

Dárky na poslední chvíli, které určitě potěší každého majitele mobilu

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn
Zavřít reklamu